Plno kilometrů najíždíme i na silničním kole, ale pořádně si neodvážíme postavit na start silničního závodu. Do této soboty až na naše začátky a legendárního Trans Alpu jsme jich opravdu objeli velmi málo. Ve čtvrtek nám zavolal náš kamarád Killi, že pořádá Mistrovství republiky Masters a to závoďáků od 30 let a starší. Řekl jsem mu, že to je hezké, ale ani jeden z nás nemá licenci potřebnou ke startu, ale bylo mi vysvětleno, že je tam kategorie příchozích, že by byl velmi rád za naši účast. Tedy všichni co máme tady silničky, jsme se dohodli, že proč ne, že zkusit si závod na uzavřené silnici, může být dobrá zkušenost.

Výroční ročník desátého výjezdu na Praděd je zas minulostí. Většinou jen vyvěsíme výsledky a fotografie a napíšeme něco o počasí, ale letos tomu je jinak. Začneme tím nejjednodušším a to počasím. Letos bylo asi nejhorší počasí za deset let a to déšť a na Pradědu dva stupně. Teď k výsledkům, ale malinko obloukem. Kdo sleduje pravidelně naše stránky, tak mu nemohlo uniknout, že z výsledkové listiny po delší dobu vypadl její pravidelný účastník Icesen, který jezdil každý rok a to až do doby než vážně onemocněl. Je to můj táta, teď už to bude malinko psané z mého pohledu.

„Druhý ročník ultratrailového závodu na nejvyšší vrcholy Českého a Slavkovského lesa. Vyzkoušejte 13. června své síly na trati spojující Dyleň a Lesný s celkovým převýšením 1.057 m nebo 1.378 m. Tento rok jsme se rozhodli přidat i kratší trasu v délce 32 km a samozřejmě zachovat 50 km okruh. Závod je určený jak vyznavačům dálkových běhů a pochodů, tak i zdatným turistům a milovníkům přírody. V cíli závodu, na Zámku Kynžvart, vás letos čeká nejen příjemné občerstvení a posezení na "ostrůvku", ale pro vaše blízké a rodiny celodenní Zámecký jarmark!“

To jsem takhle jednoho pěkného zimního večera při výroční párty na KV stěně sebevědomě kývl na dotaz kamarádky, jestli s ní v teamu nepoběžím Bahňáka?
www.bahnak.eu
Bylo to v květnu a to mi přišlo tak moc vzdálené, že jsem ani nepřemýšlel nad tím, co jsem slíbil...? Mezi tím se vyprofiloval zbytek družstva. Jde o tříčlenné družstvo, přičemž v něm musí být alespoň jedna žena. Obavy kamarádky, jestli mi nebude vadit, že budu mít v teamu dvě ženy se ukázaly jako liché. Naopak jsem to velmi uvítal :-D
Když se pomalu blížil termín startu, projevily další dvě kamarádky zájem o účast a oslovily mě, jako chybějícího člena družstva. Možná neumím říkat hezkým holkám ne, nicméně jsem na nabídku opět kývl. Trochu mě popudily jejich obavy, jestli zvládnu dva závody? Ale naštěstí se mě zastala kamarádka z cyklozávodů, že děvčata nemusí mít strach, že fyzicky to zvládnu. Její důvěra ve mě uklidnila i mě...:-)

Letos jsem se opět těšil na loni absolvovaného Krále Šumavy. Natrénováno bylo (dle mého celkem solidně) a účast Goofy slibovala také velmi dobrý zážitek. Navíc předpověď počasí se jevila jako velmi příznivá. Co víc si přát?
Cesta do Klatov proběhla ve společnosti Bonkieho a Hanyse  (Honzo díky za trpělivost a bezpečnou dopravu tam i zpět) s klasickými zastávkami na jídlo a různými vtípky plynule. Pak už jen společná večeře s ostatními Goofy a cesta do Dlažova, kde jsme byli ubytování u Naďových. I zde patří Michalovým rodičům opravdu velké poděkování za trpělivost a ochotu ubytovat tak velkou skupinu lidí.