11.den     92,13km    čas 5:16min     max 44,30 km/hod    15.7.08    út Sedla: Ø Chiusa → Bolzano → Lachs  Celkem km: 800,78km                                    Vzbudili jsme se do chladného rána. Z úst stoupala při každém slovu pára a ani za mák se mi nechtělo ven z teploučka mého spacáčku. Ale co naplat, močový měchýř si prosadil svou. Koukla jsem ze stolu dolů na lavičku, jestli tam spinká moje mumijka. Brouček už byl taky vzhůru. Honem jsme uvařili čajík (s příchutí včerejší omáčky na těstoviny,

6.den   64,33km    čas 4:56:52     max 57,41 km/hod    10.7.08    čt Sedla: Predel 1156m.n.m. Ročinj → Bovec → Lago del Predil Celkem km: 465,83km                               Po ne moc klidné noci, kdy mě znervózňoval štěkot psa (má druhá polovička opět chrněla jak zabitá), jsme se sbalili a vyrazili údolím řeky Soči směr Bovec. Sem tam jsme mezi stromy zahlédli krásnou tyrkysově zbarvenou řeku skákající mezi obrovitými balvany

Tak a je to tady... Shánění, kupení věcí na hromadu a pokusy hordu velikosti Mattehornu nacpat do cyklistických brašen, kontrola kol, hledání cestovního pojištění a pasu na poslední chvíli... To vše už máme za sebou. Vstáváme do zataženého rána. Naposledy v ČR posnídáme, naposledy prohlédneme kapsičky s penězi, doklady, jízdenkami a jdeme celou naši garnituru nacpat do auta... Je neuvěřitelné kolik věcí si s sebou bereme. Když to stěží pobere auto, jak se to všechno nacpe na dvě kola?!?! No, bude to překvápko, ještě že mám s sebou opráskanýho cestovatele, on to jistě zvládne  .

V pátek 10. října, asi kolem třinácté hodiny, přijel Honza Bálek. Naložili jsme moje kolo,bágl a vyrazili směr Liberec.Před Prahou jsme počkali na jedno a za Prahou na druhé auto, abychom byli komplet.Cesta ubíhala celkem dobře, ale jednou jsme se drobet zasekli. Opravovali zase, jak jinak, silnici. Museli jsme sjíždět do jednoho pruhu.

... v pátek dvacátého sedmého jsem dorazil z noční ráno v půl sedmé a hned jsem se vrhnul pod peřinu, abych alespoň na chvilku usnul. Kolem jedenácté měl pro mě přiject Ice a společně pokračovat do Děpoltovic. Ice přijel i s Mikim těsně po jedenácté .... na Pavla docela včas a vydali jsme se po silnici směr Lomnice, Chodov atd. až do Děpoltek. Vzhledem k faktu, že jsem nespal ani minutu, jsme jeli na mě vražedné tempo, pravda Miki trošku ztrácel, ale pořád dobrej průměr.Do kempu k Tomášům jsme dorazili za necelou hoďku ...

Maraton pro nás začal již 30.5. nakládáním kol v Sokolově, Citicích a v Berouně. Do Klatov jsme dorazili kolem osmé  hodiny večerní a po registraci jsme se rozhodli, že náš hlavní stan (vlastně tři) rozbijeme v sousedním autokempingu. Ubytování nám zpestřili rozklepaní staříci v recepci a vše vyvrcholilo hláškou toho staršího a nervóznějšího : "Pánové uklidníme se, posadíme, rozdejcháme to, už nejsem nejmladší ." To ale nikdo netušil, že ho trumfne Killy a jeho "pochoďáček" za večeří. Killy, který od začátku vypadal, jako ten, který Klatovy "fakt" zná.