|
Úterý, 08. červen 2010 |
Týden po Králi Šumavy jsem se rozhodoval, jestli si dám volno, či pojedu jeden závod co je zde kolem Sokolova. Rozhodl jsem se, že se zúčastním závodu Karel Bike, který byl přesunut z Božího Daru do Karlových Varů. Z Goofáků k závodu přislíbil svou účast Miky, který se po dlouhé době objevil mezi námi. Den před závodem jsem si nemohl nechat ujít koncert kapel J.A.R a Monkey Business, kteří to rozparádili na sokolovském koupališti Michal. Ráno jsem se s ne- úplnou přesností dostavil na sraz s Mikym a to z
důvodu až ranní přípravy na závod. Děti mi ráno řekli ať jedu jako vítr, kromě Johanky, která si přála
abych zůstal doma a jak se později ukázalo měl jsem ji pro tentokráte
poslechnout.
Do prostorů staru jsme se s Mikym dostali půl hodiny předem a na místě
se Miky rozhodl, že se na kopce v lázeňském městě necítí a tudíž do
závodu nenastoupí. Já jsem se po připevnění čísla na kolo nachystal na
startovní čáru. Po vystřelení jsem se trefil do pedálu až na 4 pokus a
tak jsem se do šikany po startu dostal v půlce startovního pole a po
jednom z bodyčeků od soupeře jsem se sotva vyhnul stromu a pak už začal
stoupat do prudkého kopce, který hned natáhl závodní pole. Dostal jsem
se do skupinky co jela kolem 10. místa (zjistěno pak dle výsledků), ale
při jednom stoupání mě zradilo řazení a já musel zastavit a přehodit
ručně a poštělovat řetěz, který neustále měl tendenci se sukovat. To
bylo jen varovaní, že pokud nefunguje technika tak se na závody nejezdí a
to mi bylo přímo demonstrováno ve druhém kole, kdy po přejetí kořene mi
zapadl řetěz mezi rám a kliky a já při silovém šlápnutí utrhl patku
kola s přehazovačkou a bylo po závodění. Domů jsem se dostal díky pomoci
jednoho závodníka, který mě odvezl domů autem. Za to mu samozřejmě
děkuji. V ten den jsem dostal dvě rady a to, že i děti by se měli
poslouchat a že s dokonale nefungující technikou k závodům nenastupuj
;). Mám tedy týden na to dát kolo do pořádku, protože jsme s tátou
přihlášeni k již tradičnímu Berounskému marathonu, kde bude závodit celá
rodina ;).
Závod se jel v hezkém prostředí a náročný nebyl ani tak pro technické
pasáže, ale spíše náročností stoupáním. Jen si osobně myslím, že výše
startovného bylo jako při pořádání velkého marathonu, ale organizačně
(díky nešťastnému oddělení poháru od závodu i problémy s výsledkovou
listinou) i tratí je to závod regionálního charakteru a tomu by slušela i výše startovného.
|