No to jsme se, ale mýlili ;). Pořadatelé nám trať předělali a vložili nám tam pár stojek a prvků z XC závodů a tak na rozjetí se v ten moment ukázalo, že by Beroun byl lepší ;). Před startem při rozjetí jsem zjistil, že v autě jsem si hnul s řazením a tak jsem si odskočil k servismanům na seřízení přehazovačky. Pak už  postavil se na konec startovního pole, kde jsem stál já a kamarádi z Opavy. Táta (Icesen) přišel na start dříve a stál o dobrých 100 míst přede mnou.  Ve 12hod byla odstartovaná první vlna. My čekali ještě 5 min, než nás ve druhé pustili na trať. Ze začátku to jelo, nejelo.Na 8 km jsem dojel tátu, který utrhl podsedlovou brašničku s nářadím. Pokračovalo to ve stejném duchu asi do 18 km,  pak už to bylo roztrhané a dalo se jet a užít si krásné prostředí kolem Orlíku. Na 23 km se najíždělo do druhého okruhu a v prostorách cíle nám pořadatelé připravili lahůdku v podobě dvou klád, které se měli přeskočit, přenést. Já na rozdíl od Icesena jsem si vybral první možnost a k radosti diváků jsem tam hodil výstavní kotrmelec ;). Sebral jsem kolo a pelášil jsem tam odtud co nejrychleji to šlo. V cíli jsem počkal na tátu, dali jsme si guláš a nealko pivo a vyrazili k domovu se chystat na druhý den ;).

V Berouně už startovala celá rodinka ;). Děti se těšili na svůj závod a ze Sokolova dojel i Kapr. Před desátou jsme dětem připevnili čísla a čipy na kola. Poctivě se před závodem rozjeli a připravili ten nejvhodnější převod a nachystali se na startovní čáru ;). Po výstřelu Hanka, která přidržovala Marušku,  zablokovala Elišku a té chvilku trvalo než jí objela.  Johance  se start povedl o mnoho lépe a v cílové zatáčce byla na 5. místě a za řádného hlasitého povzbuzení z našich hlasivek dospurtovala na  druhém místě. Eliška přijela na krásném 11. místě a nebýt té ztráty mohla si to rozdat s Johankou v cílové rovince ;). Maruška s úsměvem na tváři projela cílem na 19. příčce a říkala, že teď už se těší na příští rok;). Po vyhlášení výsledků jsme s hrůzou zjistili, že se nedají koupit nikde energetické gely a tak jsme odkázáni jen na pití co máme sebou. Na start se s námi postavil bez čísla i Kulich, který po prohýřené noci dorazil z Kladna na kole a za nás, co jsme se nezastavili na občerstvovací stanici, vyjedl vše co jsme měli zaplaceno ve startovném. Jeho to, jak sám řekl, zachránilo ;) před hlaďákem a žízní. Po obědě ;) už nejel po trati, ale rozhodl se vrátit domů. Kaprovi závod nevyšel a v prvním sjezdu mu na štěrku ujelo přední kolo a naštěstí se jen hodně odřel, ale nedošlo k žádné zlomenině. Icesenovi se po Orlíku od začátku nejelo dobře, ale do cíle dojel a i přes značné vyčerpání ho to neodradilo od dalších závodů.  Já se od začátku bál, že mi dojdou cukry a k mému překvapení k tomu nedošlo a i technické problémy se mi vyhnuly a já se objevil v cíli 15 min po vítězi.  Krásná neděle v Berouně byla podtržena i počasím a tedy už dnes se těšíme na příští Berounský marathón, kde jsme jako Goofy zatím nevynechali ani jeden ročník.