V den závodu jsem byl mírně v očekávání,mírně nervózní,ale rozhodnutý dojet do cíle. Na startu jsem zaujal pozici v polovině startovního pole(cca 270 bikerů). Samozřejmě jsem vypadal nejlíp(díky Dane) J.A náš dres budil pozornost i když asi čekali jinou hvězdu než mne. Nebudu popisovat každý kilometr nádherné tratě.držel jsem se pořád v půlce a říkal si,že to není tak hrozné.Pak přišel výjezd na sjezdovku Kalvárie,kterou hnán stovkou diváků jsem na svůj styl,doslova vyletěl.No,a za rohem první krize.Ok,carbosnack a jedeme dál.,,Nemůžeš vzdát v tomto dresu“,mihlo se mi poprvé hlavou. A toto se opakovalo minimálně pětkrát. Cílem byl čas pod 6 hodin,což dávalo rychlostní průměr 15km/h.Ještě na 65 km jsem byl na 17,1 a věřil si na těch 6 hodin. Pak to přišlo-křeče,ztráta posledních zbytků sil a opět práce hlavy-Goofy nemůže nepřijet do cíle!!!

Takže ploužením a chůzí do kopců pomaličku k cíli.Dočkal jsem se ho v čase 6:47:02,na 218 místě,dal si jedno pivo v rámci startovného a šel do hajan.

Jirka dojel na krátké na 185/638 a 11/61 ve své kategorii.

Věřím, že mít na sobě svůj starý dres, tak to nedojedu. Ale takhle jsem nemohl udělat ostudu Vám všem.Takže vlastně díky za podporu.